Mistrovství světa saňových psů na sněhu je velkou událostí, která se koná každé 2 roky (střídá se po roce s MS na suchu). Letos se koná netradičně už v lednu kvůli limitované nabídce termínů v nejlepších francouzských sportovních centrech. Není se čemu divit, vesnice Bessans je častým cílem nejen závodníků v psích sportech, ale i biatlonistů a běžkařů.
Závodníci si zázemí budují na tzv. stake outu, který leží v horském údolí obklopeném nádhernými scenériemi.
Mistrovství světa saňových psů se konalo poprvé v roce 1990 ve Švýcarsku a od té doby se střídavě koná v Evropě, Kanadě a USA. Francie je šestou evropskou zemí, která získala výsadu MS pořádat.
Poptávka po tažných psech zažívala největší boom v 19. století během zlaté horečky na Aljašce, kdy byli významnými pomocníky v každodenním životě zlatokopů.
Poté, co zlatá horečka utichla, udělali ze svých spřežení závodní, aby si své psy udrželi a zachovali jejich aktivitu. První zmínku o závodech psích spřežení nalezneme v 19. století v Kanadě. Psí spřežení začala v severoamerickém kontinentu opět nabývat na významu a v roce 1932 se na zimních Olympijských hrách objevil sport zahrnující psí spřežení.
V Evropě se sportovní využití tažných psů rozvíjelo nejprve ve Skadinávii, kde se ve třicátých letech 20. století stala populární ski-pulka s loveckými psy a v roce 1936 vznikl v Norsku první klub.
V dalších zemích Evropy se sporty tažných psů začaly objevovat na počátku šedesátých let a první závod se konal ve Francii v roce 1978. Na vznik národních klubů navázala činnost zastřešujících nadnárodních sdružení, která koordinovala vznik jednotlivých disciplín.
Následovalo vytvoření Mezinárodní federace pro sled-dog sporty (IFSS), které zajistilo přítomnost závodů psích spřežení na olympijských hrách v Albertville (1992, Francie) a Lillehammeru (1994, Norsko).
pozn. volně převzato z oficiální zprávy o MS na webu: http://www.ifss2019.com